2.světová válka

Důležité akce 2. světové války

Stalingrad

Peklo ve Stalingradu

V Stalingradu se bojovalo o každý dům. Město připomínalo měsíční krajinu s obrovskými krátery a ulicemi plnými sutin. Z domů a továren se staly ruiny. Němcům se dařilo obránce vytlačovat směrem k Volze, přeskterou dopravovali Sověti posily, munici a potraviny pro zbylé obránce.

Ve Stalingradu se nacházela sovětská 62. armáda s generálem Lopatinem, kterému se zdála situace neudržitelná, a tak ho Stalin odvolal a na jeho místo dosadil generála Čujkova, který právě dorazil z východu. Čujkov byl velmi tvrdý jak na sebe tak i na své vojáky a podařilo se mu udržet obranu Volhy jen za cenu velkých ztrát.

Ve dne útočili Němci a v noci se Rusové neslyšně proplížili k německým pozicím a nemilosrdně zabíjeli německé útočníky. Přesto se generálu Paulusovi a jeho vyčerpaným jednotkám podařilo rozštěpit sovětskou obranu, která se opírala hlavně o Závod Barikády, Závod Rudý říjen, Traktorový závod a Mamajovu mohylu a dostat se na některých místech až k Volze. Zde na ně Rusové zaměřili veškeré dělostřelectvo z druhého břehu Volhy. Rusové podnikli několik zoufalých pokusů o zatlačení Němců zpět, ale všechny byly neúspěšné.

19. listopadu 1942 zaútočil Žukov podle plánu na slabé jednotky německé armády, které zajišťovaly boky. Obrana Italů, Rumunů, Bulharů a Maďarů byla rychle proražena a ruské tanky postupně sevřely 6. armádu ve stalingradském kotli. Sovětský dvojitý úder se zdařil a německé formace ve Stalingradu byly 150 km v ruském týlu naprosto odříznuté od zásob. Hitler, ovlivněn Göringovým názorem, že jeho Luftwaffe může pro obránce každý den dopraven 500 tun zásob, nařídil Paulusovi vydržet za každou cenu.

Další německý generál, von Manstein, se snažil proniknout do kotle a vytvořit tak koridor, kterým by bylo možno dopravovat do Stalingradu potřebný materiál a potraviny. Byl ale zastaven 50 km od Stalingradu sovětskými divizemi a byl nucen se stáhnout.

Tím začalo pro Němce v uzavřeném kotli naprosté peklo. Luftwaffe nedopravila do Stalingradu ani ty nejnutnější potřeby, a tak vojáci dostávali stále menší a menší dávky potravin na den, takže ke konci bojů už nebyli schopni se ani zvednout a umírali v místech, kde se bránili proti útočícím Rusům. Ti jim dvakrát nabídli příměří. Paulus však nedostal od Hitlera svolení, a tak se Němci bránili dál.

Zásoby se stále zmenšovaly a zbylé přistávací plochy pro zásobovací letouny dobili Rusové. V kotli zůstávali ranění, pro které nemohli doktoři nic dělat, protože neměli potřebný materiál. Letecký most selhal kvůli špatnému počasí a útokům sovětských stíhačů na nechráněná dopravní letadla Němců. Umírání ve Stalingradu pokračovalo dále. Změnili se pouze role útočníka a obránce. Němci se bránili stejně urputně jako předtím Rusové, protože věděli, že je čeká jistá smrt.

V lednu 1943 se stala situace neudržitelnou a jednotlivé jednotky se začali Rusům vzdávat. Nakonec byla Paulusem 31. ledna 1943 podepsána kapitulace německých jednotek veStalingradu. Tím ale utrpení německých vojáků neskončilo. Domů se jich po válce   nevrátila ani třetina.
 
Nejdůležitější okamžiky 2. světové války. Info-Mail.cz - český eReklamní systém