2.světová válka

Důležité akce 2. světové války

Stalingrad

Na jaře 1942 utrpěla sovětská vojska další porážku. Němci totiž zahájili plán Modrý, podle kterého měli zaútočit na jihu jednotkami skupiny armád "A" a "B". I přes odpor svých generálů Hitler prosadil, aby každá skupina  měla jiný cíl. Skupina armád "A" s generálem Listem měla postupovat podél pobřeží Černého moře až na Kavkaz a jejím hlavním úkolem bylo zajištění ropných polí v Gruzii, Arménii a Ázerbajdžánu. Skupina armád "B" dostala rozkaz postupovat na severním křídle skupiny armád A. Za hlavní cíl jí Hitler určil  Stalingrad.

Němečtí generálové ale proti plánu protestovali a chtěli pro obě skupiny armád jeden jediný hlavní cíl, protože jinak dojde k takovému roztažení a prodloužení zásobovacích linií, že budou dobité pozice neudržitelné kvůli nedostatku potravy, paliva a ostatního materiálu. Hitler si však tento plán prosadil a naplánoval útok na konec června 1942.

28. června 1942 Němci opravdu udeřili a prolomili linie ruské obrany, která se stejně jako po celý minulý rok zhroutila. Sovětské jednotky byly po zimní ofenzivě naprosto vyčerpané a zmohly se jen na malý odpor. Stalina to rozzuřilo a vydal rozkaz, podle kterého měli být popraveni všichni vojáci, kteří se budou snažit utéct před postupujícím nepřítelem. Na frontu také vyslal jednotky NKVD (Народный комиссариат внутренних дел, česky Lidový komisariát vnitřních záležitostí), jenž měly zadržovat ustupující jednotky pod hrozbou mučení nebo zabití. Zároveň zvýšil pravomoce důstojníků, aby mohli na vojácích vyžadovat plnění jejich rozkazů.

Dalším krokem bylo pověření generála Žukova stabilizací fronty u Stalingradu. Spolu s novým náčelníkem generálního štábu, Alexandrem Vasilevským, vymysleli plán na obklíčení německé 6. armády ve Stalingradu. Stalin plán schválil a nařídil Žukovovi, aby provedl veškeré nutné přípravy na ofenzivu.
Posledni komentare
05.03.2009 19:54:21: Cau, fakt diky za tenhle web, zitra pisemse ve skole test a ja tomu nerozumel. Pises to tak, ze se d...
V Stalingradu se bojovalo o každý dům. Město připomínalo měsíční krajinu s obrovskými krátery a ulicemi plnými sutin. Z domů a továren se staly ruiny. Němcům se dařilo obránce vytlačovat směrem k Volze, přeskterou dopravovali Sověti posily, munici a potraviny pro zbylé obránce.

Ve Stalingradu se nacházela sovětská 62. armáda s generálem Lopatinem, kterému se zdála situace neudržitelná, a tak ho Stalin odvolal a na jeho místo dosadil generála Čujkova, který právě dorazil z východu. Čujkov byl velmi tvrdý jak na sebe tak i na své vojáky a podařilo se mu udržet obranu Volhy jen za cenu velkých ztrát.

Ve dne útočili Němci a v noci se Rusové neslyšně proplížili k německým pozicím a nemilosrdně zabíjeli německé útočníky. Přesto se generálu Paulusovi a jeho vyčerpaným jednotkám podařilo rozštěpit sovětskou obranu, která se opírala hlavně o Závod Barikády, Závod Rudý říjen, Traktorový závod a Mamajovu mohylu a dostat se na některých místech až k Volze. Zde na ně Rusové zaměřili veškeré dělostřelectvo z druhého břehu Volhy. Rusové podnikli několik zoufalých pokusů o zatlačení Němců zpět, ale všechny byly neúspěšné.

19. listopadu 1942 zaútočil Žukov podle plánu na slabé jednotky německé armády, které zajišťovaly boky. Obrana Italů, Rumunů, Bulharů a Maďarů byla rychle proražena a ruské tanky postupně sevřely 6. armádu ve stalingradském kotli. Sovětský dvojitý úder se zdařil a německé formace ve Stalingradu byly 150 km v ruském týlu naprosto odříznuté od zásob. Hitler, ovlivněn Göringovým názorem, že jeho Luftwaffe může pro obránce každý den dopraven 500 tun zásob, nařídil Paulusovi vydržet za každou cenu.

Další německý generál, von Manstein, se snažil proniknout do kotle a vytvořit tak koridor, kterým by bylo možno dopravovat do Stalingradu potřebný materiál a potraviny. Byl ale zastaven 50 km od Stalingradu sovětskými divizemi a byl nucen se stáhnout.

Tím začalo pro Němce v uzavřeném kotli naprosté peklo. Luftwaffe nedopravila do Stalingradu ani ty nejnutnější potřeby, a tak vojáci dostávali stále menší a menší dávky potravin na den, takže ke konci bojů už nebyli schopni se ani zvednout a umírali v místech, kde se bránili proti útočícím Rusům. Ti jim dvakrát nabídli příměří. Paulus však nedostal od Hitlera svolení, a tak se Němci bránili dál.

Zásoby se stále zmenšovaly a zbylé přistávací plochy pro zásobovací letouny dobili Rusové. V kotli zůstávali ranění, pro které nemohli doktoři nic dělat, protože neměli potřebný materiál. Letecký most selhal kvůli špatnému počasí a útokům sovětských stíhačů na nechráněná dopravní letadla Němců. Umírání ve Stalingradu pokračovalo dále. Změnili se pouze role útočníka a obránce. Němci se bránili stejně urputně jako předtím Rusové, protože věděli, že je čeká jistá smrt.

V lednu 1943 se stala situace neudržitelnou a jednotlivé jednotky se začali Rusům vzdávat. Nakonec byla Paulusem 31. ledna 1943 podepsána kapitulace německých jednotek veStalingradu. Tím ale utrpení německých vojáků neskončilo. Domů se jich po válce   nevrátila ani třetina.
Ofenziva Rusů neskončila pouze obklíčením a dobytím Stalingradu. Sověti se snažili odříznout německou skupinu armád "A" na pobřeží Černého moře. Skoro se jim to podařilo, ale Němci na poslední chvíli ustoupili úzkým koridorem zpět na linii řeky Donec.

Ruští vojáci byly postupem naprosto vyčerpáni, a tak von Manstein neváhal provést několik zdařilých protiútoků. Teprve tehdy ofenziva skončila. Skončila nerozhodným ažením, které bylo jen z části korunováno úspěchem. Při ofenzivě Rusové zničili protivníkovi jednu celou armádu a co více, ubránili Stalingrad, město které neslo jméno komunistického vládce SSSR.

Proto bylo pro obě strany tak důležité město udržet za každou cenu a nezanechat protivníkovi ani metr půdy navíc. Ztráty Němců byly obrovské. Nejméně 147 000 německých vojáků zahynulo a 91 000 padlo do ruského zajetí. Tisíce německých tanků a děl bylo zničeno. Sovětský význam vítězství tkvěl hlavně v zlepšení morálky celého obyvatelstva, které našlo nové hrdiny, kteří položili život za obranu Ruska.
 
Nejdůležitější okamžiky 2. světové války. Info-Mail.cz - český eReklamní systém