2.světová válka

Důležité akce 2. světové války

Monte Casino

3. září 1944 vstoupily první jednotky britské 8. armády na apeninský poloostrov a
začaly pomalu postupovat směrem k severu, na hlavní město Itálie. Nikdo ze spojeneckých
 generálů ani vojáků netušil jaké problémy na italském válčišti nastanou. Podle
 zásobovacích důstojníků mělo být v Itálii teplo, sucho a rozhodně ne chladno nebo
vlhko.

Německým obráncům pomáhaly četné hory, které musely být dobývány jedna po druhé s
velkými ztrátami pěchoty, která nesla největší tíhu bojů v Itálii. Navíc dravé horské
říčky postup rozhodně neusnadňovaly, a tak se Němci mohli bránit i několikanásobné
přesile útočníků. Všechny tyto a i jiné faktory přispívaly k nad očekávání pomalému
 postupu a velkým ztrátám mužů, kteří bojovali, jak sami říkali, na podřadném válčišti,
 protože již bylo jasné, že v příštím roce se uskuteční invaze do Francie. Úkolem
italské fronty bylo odlákat německé formace z Francie a zajistit podporu pro vylodění
 většiny spojeneckých vojsk na francouzském pobřeží.

Německým jednotkám v Itálii velel zkušený velitel, polní maršál Albert Kesselring.
 9. září se na italském pobřeží u města Salerno vylodila další spojenecká vojska.
Po počátečním překvapení protivníka bylo předmostí téměř zničeno a teprve až po velmi
 krvavých bojích mohly tyto jednotky postupovat pomalu k severu na hlavní město Itálie.

Brzy nastala na frontě tuhá zima. Němci se v té době věnovali vybudování nové obranné
 linie před Římem, která se opírala o město Monte Cassino se starým benediktinským
opatstvím. V lednu se k tomuto opěrnému bodu probojovala americká 34. pěší divize,
která byla uplynulými boji dost vyčerpána. Spojenci potřebovali získat přístup do údolí
řeky Liri a dál k Římu, a tak měla právě tato divize zaútočit na německá postavení u
města.

1. února 1944 zaútočili Američané na dvě německá obranná postavení, Monte Castellone a
 Colle Maiola, a bez větších obtíží se jim je podařilo dobýt. Tím začala několik měsíců
 trvající bitva o hřeben u Monte Cassina, která skončila až dobytím a obsazením kláštera
na vrcholu.

Jednotky americké 34. pěší divize musely přečkat a vydržet nepřetržité útoky německých
 sil a silné nepřátelské ostřelování. Brzy bylo jasné, že divizi bude muset vystřídat
 nová formace a na tento velmi těžký úkol byly vybrány elitní divize britské 8. armády,
 které své kvality prokázaly v poušti severní Afriky.
Město Monte Cassino vstoupilo do historie jako místo, kde probíhala asi nejtěžší bitva
 druhé světové války. Svým průběhem a způsobem boje by spíše zapadala do první světové
 války. Spojenci zde ztratili přibližně 45 000 vojáků, aby mohli dobýt hlavní město
Itálie a Němci přišli o vynikající vojáky, Hitlerovi oblíbence a elitu národa,
parašutisty, kteří se dokázali bránit obrovské materiální a početní přesile Spojenců
skoro půl roku.
Bitva se dostala na titulní stránky tehdejšího tisku díky kontroverznímu bombardování
starého benediktinského kláštera, ve kterém se podle Spojenců schovávaly německé jednotky.
 To je pravda avšak až po spojeneckém bombardování kláštera. Představený opat kláštera
bombardování zažil a stále tvrdil, že se před útokem v klášteře žádní němečtí vojáci
nenacházeli. To však Spojenci nevěděli a klášter s velkým množstvím cenných památek
vybombardovali a téměř úplně zničili.

Poláci se představili v tom nejlepším světle a dosáhli tak politického úspěchu, který
 jim nicméně nijak nepomohl. Z Polska se po válce stal vazal Sovětského svazu a velká
 většina příslušníků 2. sboru se do vlasti již nikdy nevrátila kvůli strachu z Rusů,
jejichž chování zažili na vlastní kůži. 18. května tedy skončilo jedno velké
krveprolévání, aby mohlo začít další.
 
Nejdůležitější okamžiky 2. světové války. Info-Mail.cz - český eReklamní systém