2.světová válka

Důležité akce 2. světové války

Kursk

Po Stalingradu

Vítězství u Stalingradu nebylo rozhodující v tom smyslu, že by se poté Němci museli pouze bránit prudkým útokům ruských vojáků. Stalingrad měl hlavně morální význam. Morálka sovětských vojsk se pozvedla a prostí občané uvěřili, že válku nakonec vyhrají. Na vítězství měl také podíl ruský vládce, Stalin, který se přestal plést generálům do řemesla. Nechal je naplánovat ofenzivu, kterou poté schválil. Navíc Stalin jmenoval Žukova svým zástupcem ve vojenském výboru, a tak umožnil Žukovovi pracovat více samostatně.

I přes vítězství u Stalingradu na tom nebyla ruská vojska nijak slavně. Divize měly podstav mužstva i důstojníků a problémy se zásobováním způsobené zejména nedostatečnou kapacitou železniční sítě. Fronta byla celkem stabilizována, ale u města Kursk vyčníval směrem k německé linii velký výběžek.

Rusové od svých agentů v Japonsku a Německu věděli, že Němci se budou snažit tento výběžek zničit, a proto se radili, co dělat. Stalin požadoval útok dřív než tak učiní Němci, ale Žukov a ostatní generálové na frontě radili počkat na Němce v dobře připravené obraně a po odražení útoku zaútočit ze severu a poté z jihu výběžku na ustupující Němce. Stalin se kupodivu podvolil názorům svých generálů, a tak se na ruské straně začala budovat obrana sestávající ze tří obranných linií táhnoucích se po celé délce výběžku. Nejsilnější byla obrana na severu a na jihu oblouku, protože se očekával klasický německý klešťový manévr. Uvnitř výběžku se nacházely tři fronty. Dva bránící obrannou linii (na severu Střední front-Rokossovskij a na jihu Voroněžský front-Vatutin) a jeden (Stepní front-Koněv) se nacházel za obranou jako záloha pro vyplnění mezer a pro případný protiútok.

Němci byli po Stalingradu také velmi vyčerpáni a na frontu byli posíláni muži z celé říše. Všechny ztráty však nahrazeny nebyly, a tak i německé divize měly podstav. Generál von Manstein navrhoval brzy na jaře zaútočit na zatím nepřipravené Rusy ze severu a z jihu výběžku a tím Rusy obklíčit v kotli kolem města Kursk. Hitler souhlasil, a proto byla naplánována ofenziva s názvem operace Zitadelle. Mezitím byly vyvinuty nové těžké tanky, které však nebyly plně bojeschopné a Hitler, který věřil, že mohou rozhodnout ofenzivu u Kurska operaci odložil na červenec. Nové tanky (Pzkpfw V Panther a Pzkpfw VI Tiger) byly vyzbrojené kanonem, který se mohl snadno vypořádat s ruským tankem T-34, jenž byl Rusy nejvíce používán. Panthery ale měly špatný motor, který se velmi často porouchal, a proto bylo v bitvě mnoho z nich mimo provoz z důvodu poruchy.

Mansteinovi se Hitlerovy odklady útoku v žádném případě nezamlouvaly, a tak na něho naléhal, aby ofenziva začala co nejdříve, protože si uvědomoval, že čím později zaútočí, tím více času dostanou Rusové na vybudování obrany. Nebylo to nic platné a Rusové mezitím dokončili stavbu rozsáhlých minových polí a protitankových postavení v obranné linii. Z dobrých zpravodajských informací, které získali od špionáže, předpokládali, že Němci zaútočí na konci června. O Hitlerově odkladu se také dozvěděli a využily ho na dobudování postavení a přísunu munice a posil. Útok očekávali ke konci července, a tak byly zrušeny dovolené a byl vyhlášen stav pohotovosti všech vojsk ve výběžku.

Na obranu nebylo připraveno pouze pozemní vojsko, ale také letectvo. V roce 1942 se stal jejím velitelem maršál Novikov a začal ho reformovat, aby bylo schopno účinně zasahovat tam, kde ho armáda právě potřebuje. Díky tomu čelili němečtí piloti v roce 1943 vyrovnanému soupeři, který byl odhodlán podpořit pozemní vojsko v očekávané obranné bitvě u Kurska. Měla začít ve 3:00 5. července 1943.

 
Nejdůležitější okamžiky 2. světové války. Info-Mail.cz - český eReklamní systém